Hodnocení roku 2021 - kolektiv mladých hasičů
Hodnocení činnosti mladých hasičů za rok 2021
Přátelé, kamarádi,
bývalo dříve pravidlem, že jsme prostřednictvím místního bulváru (rozuměj – zpravodaje obce Pomezí) podávali zprávu o činnosti našeho kolektivu. Protože se na nás letos nedostalo a my máme rozhodně za sebou nepřehlédnutelnou činnost, rozhodl jsem se alespoň tímto způsobem oslovit Vás, naše věrné pomocníky a posluchače, abyste měli přehled, co děti dokázaly. Byť o tomto informuji průběžné, celková hodnotící zpráva bývá přehlednější.
Začátek roku se nesl ve znamení Covidu (já zde neřeším, zda se jedná o čínské či americké znamení, jak to už druhý rokem řeší jiní). Prostě jsme nemohli trénovat, nemohli jsme se ani scházet a jelikož jsme hasiči a máme jít ostatním příkladem, nařízení vlády jsme jednoduše respektovali.
Duben:
V měsíci dubnu začaly proskakovat zprávy, že by se mohlo pomalu začít se soutěžemi, takže jsem ke konci dubna svolal svůj team. A abychom jsme se jenom nepotkali zbůhdarma, nespočítali se a zase se nerozešli, dali jsme našemu prvnímu setkání v roce 2021 jiný smysl. Využili jsme charitativní akce Charity Polička a vyhlásili jsme běh na podporu hospice Sv. Michaela na nákup nového automobilu. Takže jsme se nakonec sešli na náměstí José Diega Armanda dos Santose Alvaréze de Cofoly (u obecního úřadu) a zde běželi 500 metrový okruh. Ač ne všichni z výboru SDH byli tímto návrhem nadšeni, nakonec jsme svůj záměr prosadili a pozvali děti a dorost k charitativní pomoci. Krátce řečeno, za přítomnosti ředitele Charity v Poličce pana Mgr. Martina Dvořáka všichni, tedy děti, dorostenci i pár maminek, běhali jako o život, takže jsme na konto Charity mohli poslat částku 10.000 Kč. A jak říkají činovníci ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje: „Nemusí pršet, stačí když kape“. Pomoc byla splněna a my jsme mohli fyzicky spočítat, kolik máme sportovců na nadcházející sezónu. Zároveň srdečně děkujeme všem, kteří nám pomohli, abychom i my mohli pomoci.
Květen:
Soutěže okresní ligy byly v květnu zrušeny, ale 14 dní před termínem hry Plamen byly oficiálně povoleny tréninky. Pochopitelně i my jsme se vrhli do trénování a přípravy na hru Plamen. V kategorii mladších žáků jsme však měli obrovský problém, neboť žádný z nich ještě nikdy jarní část hry Plamen neběžel. A věřte, za dva tréninky vše naučit, to prostě nejde. Těch podmínek, pravidel, zvyklostí a jiných záludností je tolik, takže jsme jenom doufali, že mladší děti nebudou poslední a budou mít nějakou motivaci zůstat u hasičů. Starší žáky zase provázela zranění, tedy jeden problém vedle druhého. Starší žáci se ani jednom z tréninků nesešli v plném počtu, tedy zase problém.
O posledním květnovém víkendu jsme odejeli do Trstěnice, kde se ve velmi přísných hygienických podmínkách soutěž konala. Nutno doplnit, že jsme v obou kategoriích měli pouze minimální počet 9 sportovců, tedy jsme až do odjezdu na soutěž nevěděli, zda budeme nakonec vůbec moci startovat.
Mladší žáci ukázali svoje srdce pro hasičinu a skončili nakonec na krásném devátém místě. V jejich snažení bylo moc chyb, ale jinak to prostě nešlo. Dva tréninky pro úplné začátečníky byly jednoduše málo. Provedené chyby však nahrazovali nadšením a elánem, a tak jsme byli s výsledkem všichni spokojeni. Jenom mimochodem, pokud by zbytečné chyby naši borci neudělali, skončili by celkově na fantastickém pátém místě. A rozhodně nemohu zapomenout na jejich požární útok, kdy jen těsně překročili 22 vteřinou hranici a zde obsadili čtvrté místo. Když si uvědomíte, že to byl jejich vůbec první útok s terči, nástřikovými čarami a podobně, jednoduše řečeno – zázrak.
Starší žáci podávali výkony, na které jsme od nich zvyklí. Bohužel i na nich se projevil fakt, že se poprvé a v plné síle potkali až na skutečné závodě. Zbytečné chyby je také srážely, takže konečné šesté místo bylo mírným zklamáním. Nakonec však i u nich jsme byli spokojeni, protože stačilo, aby jeden z nich nemohl odjet na závody a opět bychom nemohli startovat. Jejich start na závodech jsme nakonec vzali jako přípravu na příští sezónu, kde už chceme opět stát na stupních vítězů, ba co víc, chceme opět vyhrát.
Červen:
Sportovci v kategorii žáků zatím jenom trénovali, protože byla zrušena i soutěž v sousední Poličce.
Avšak náhradou jim byl vyhlášen sportovní den na Baldě, kam jsme v ranních hodinách odcházeli ve smíšených hlídkách a po cestě jsme plnili různé úkoly. Říkám MY, protože této kratochvíle jsem nebyl ušetřen ani já. Pepa, jak je jeho zvykem, jakmile dostal do rulou volant našeho Fordu, sešlápl plyn a kameny odlétajícími za zadnímu koly Fordu, prostě mě u hasičárny zapomněl. Utvořil jsem tedy hlídku s Romanem Grossmannem a šli jsme na Baldu pěšky. Na Baldě děti plnily různé úkoly, a zejména splnily úkol nejtěžší, uhlídat sborový prapor.
Dorostu odpadlo okresní kolo, tak postoupili přímo na krajskou soutěž. Dorostenky bojovaly jako lvice, ale v konkurenci především sportovních oddílů neměly moc šancí. Ale každá krajská účast se počítá, takže docela dobrý. Říkám docela dobrý, protože ve výsledku s dorostenci neměly šanci. Kluci, které do týmu poskládal Jirka Makovský, předvedli zase snovou fantazii. První místo v testech a druhé v požárním útoku znamenalo druhý postup družstva v historii sboru (první v roce 2018 do Plzně) na mistrovství republiky v požárním sportu dorostu, tentokrát do Zábřehu na Moravě.
Červenec:
První červencová neděle, to byl termín konání mistrovství České republiky v požárním sportu dorostu. A tam jsme byli i my! Naši zlatí kluci, kteří měli podmínky k trénovaní shodné s dětmi před Plamenem, tedy bez domečku, bez štafet, bez dráhy jednotlivců, předvedli neuvěřitelnou bojovnost a příkladnou „zabejčilost“ v plnění disciplín. O problémech s hadicí jsem hned po závodě informoval, v této zprávě jenom krátce. Skvělý test, očekávané ztráty ve štafetě i jednotlivcích, avšak výtečný požární útok, to vše splynulo do jediného hodnotícího výsledku. V České republice je 7.633 sborů, sice zdaleka ne všechny sportují či mají dorostenecké družstvo, ale naši borci jsou pro rok 2021 na devátém místě! Jakákoliv další věta je zde zbytečná. A proto cítím povinnost vepsat do dějin jména našich hrdinů: Jirka Makovský, Dominik Thirry Ehrenberger, Michal Pospíšil, David Flídr, Honza Bartoš, Vítek Zavoral, Tomáš Neumann, Pája Makovský a Radim Mitáš.
Srpen:
Prázdniny, to je bolest na všechny tréninky i závody. Děti jsou různě po dovolených, babičkách a dědečcích, takže dát do kupy celý team, toť pro nás zatím úkol nadlidský. Tím pádem jsme museli vynechat pohárovky v Jevíčku, Kamenci i Sádku. Prostě se nám nikdy nesešlo sedm borců, abychom provedli nějaký požární útok.
Září:
Od začátku měsíce jsme začali zbrojit na Závod požárnické všestrannosti (ZPV). Velikou radost nám přinesl hned první trénink, kdy se nám přihlásilo množství nových hasičů. Je to sice práce navíc, avšak zároveň radost a odhodlání dostat naše děti mezi elitu okresu. Přípravu na ZPV nám příjemně narušila soutěž v Mladějově na Moravě, kam jsme poslední zářiovou sobotu přijeli na pohárovku. Mladší žáci se překonávali, co to šlo. Prvním pokusem pokořili výsledek ze hry Plamen a druhým pokusem pokořili i magickou 20 vteřinou hranici. Fantazie v podání mladších žáků a nečekané čtvrté místo v celkovém pořadí na jejich první pohárovce. A to má přijít jejich nejlepší rok až v sezóně 2022-2023! Starší žáci měli sice první útok úplně ne podařený, ale druhým pokusem ukázali, že se s nimi počítat musí. Osmnáctkový čas byl skvělý a třeba porazit v tomto kole i premianta z Lubné, jó, dost dobrý. Dorostenci vyhráli jako obvykle a nebýt jednoho špatného spoje, byli by na stupních vítězů i mezi muži!
Říjen:
Dominance našich dorostenců znamenala i jejich nominaci za okres Svitavy na Superpohár hejtmana Pardubického kraje, který se konal v Komárově u Pardubic. Protože tréninky nebyly již omezené, kluci se do trénování pustili s vervou a výsledek se dostavil. Na soutěži doslova zesměšnili ostatní soupeře. Vždyť v době, kdy o vítězi rozhodují setiny, vyhráli oba útoky o téměř pět vteřin! Jak na naši mašinu, tak i na mašinu dodanou pořadateli. Kluci se tak bez diskuzí stali absolutními vládci soutěže. Rok 2021 byl prostě rokem dorostenců z Pomezí!
Koncem měsíce se uskutečnil ZPV u Smolenské přehrady v Jevíčku. No, musím připustit, že nás prvotní nadšení docela opustilo. V kategorii mladších se nám totálně vinou nemocí rozpadl tým, takže z prvních dvou pětičlenných družstev, o nichž jsme doufali v umístění v TOP TEN, tedy v první desítce, vždy po třech závodnících chybělo. Z elitních týmů jsme nakonec nesložili ani jednu kompletní pětici. Nakonec jsme s vypětím všech sil a vyčerpání (poslední sestava se řešila v noci před závodem) dali dohromady dvě pětičlenná družstva. Jak jsem ale několikrát zmínil, naši borci jsou bojovníci. A kdo trochu k hasičině čichnul, ví, že právě na ZPV musí družstvo šlapat jako tým, jinak je to ztracené. Borci v lepším týmu nakonec splnili to, v co jsme ani nedoufali. Obsadili celkové desáté místo, což byl zázrak na druhou. Druhý tým, složený především z prvňáků, pak skončil lépe než tradiční naši soupeři ze Sebranic či dokonce ze Sádku. Starší žáci, kteří poskládali nakonec jenom jediné družstvo, se nenechali od mladších zahanbit a totálně deklasovali zbytek okresu. Pouhé dvě chyby na střelnici, doplněné výborným během, toť jasné první místo nikoliv o parník, ale o celou flotilu. Vítězství o více než osm minut, to historie nepamatuje. Co dodat, zázrak na třetí. A to ještě Pája a Nelča bezprostředně předtím běželi za dorost!
Závěrečné hodnocení:
Kdo vydržel a přečetl výše uvedené řádky, ví, že netřeba vyslovovat hodnocení. Rok 2021 se zapíše do dějin mladých hasičů z Pomezí zlatým, nesmazatelným písmem. A právě pro historii rozepisuji jména těch, kteří nám, vedoucím hasičské mládeže, dali zapomenout na těžkou dobu, kterou právě prožíváme a připomněli nám chvíle, kdy je svět bez mráčků, krásný, veselý, ať třeba právě prší, chumelí či mrzne.
Mladší žáci: Klárka Pletichová, Lukáš Makovský, Lukáš Kučera, David Jandl, Nikolka Jurenková, Káťa Jurenková, Klárka Lopourová, Míša Jindra, Dan Mach, Anička Melišíková, Matyáš Melišík, Kryštof Kalina, Sebík Kalina, Alex Vávra, Laura Plachá, Eliška Plachá, Anetka Mitášová a Tomášek Jindra.
Starší žáci: Nelča Flídrová, Dorča Grossmannová, Monča Makovská, Šája Stýblová, Pája Makovský, Míša Písek Rozsíval, Lukša Nikl, Anetka Juklová a Filda Jandl.
Dorostenci: Jirka Makovský, Dominik Thirry Ehrenberger, Michal Pospíšil, David Flídr, Honza Bartoš, Vítek Zavoral, Tomáš Neumann, Pája Makovský a Radim Mitáš.
Dorostenky: Anetka Navrátilová, Jířa Šimonová, Kája Pešová, Eliška Nuvářová, Páťa Hápová.
Vedoucí MH: Václav, Pepa, Žužu, Jirka, Míňa, Anetka, Jířa a Thirry.
Rozhodčí na závodech: Pepa a Thirry
Strojník: Andy
A za celý kolektiv MH se s Vámi rozloučím naší oblíbenou hláškou z filmu Asterix a olympiáda, kterou pronáší Brutus: „Promiňte, že jsme nejlepší“.
Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku.
Václav